23. 4. 2016

Inspirováno fotografem Jirkou

Půlnoční krásky,
uplynulé lásky,
přidaly mi vrásky.
Hladil jsem jim vlásky
a objímal těla,
jež se ke mně měla.
Aby duše zapomněla,
že umře v samotě
i po té
příjemné
fyzické
robotě.

22. 4. 2016

Inspirováno Šánou

Šána napsal:

Na dobrou noc (jitro)
Pořád si říkám - starej vole
I když to bude třeba bolet
Tak žít budu dál nezdravě
A milovat jen bezhlavě
I když mi bude třeba sto let

■■

Tomáš napsal:

Až přijdou nemoci,
nebude ti pomocí.
Dokud tě nic nebolí,
pozoruješ okolí.
Mravokárnost nemá smysl,
dokud máš veselou mysl.
Kdybych uměl žít jako ty,
nestahoval bych kalhoty.
Ale já mám potíže,
nervy spadly do díže.
Plácám se v tom životě
jako hadr na plotě.
Chybí mi ta láska,
co se rýmuje na slovo páska.
Chybí mi životě rým,
proto můj život není žádný šprým.
Každá noha jinak dlouhá,
po bezbolestné chůzi touha.
Co víš, Šáno, co ty, co ty,
co je nosit půl života
těžké ortopedické boty,
levou ruku mít chromou celý život,
nemohl být ze mne jako z otce pilot.
To se ti to tady, Šáno, pinká,
když tvůj život nebyl změněn od malinká.
Promarnil jsi svoje šance,
jak mít miliony v bance,
jak poznat, co je spokojenost
a nemuset se přitom opít na kost.

■■

20. 4. 2016

Diskusí posluchačského klubu KRAP se šéfredaktorem ČRo Plus Ondřejem Nováčkem jsem byl zklamán



   V sobotu 16. dubna jsem se zúčastnil setkání Klubu rozhlasové analytické publicistiky. Tak se dnes nazývá bývalý Klub přátel Šestky. Stanice Český rozhlas 6 už několik let neexistuje, byla zrušena předchozím generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem. Poněkud krkolomný nový název klubu byl zvolen proto, aby se nevztahoval přímo k názvu stanice a aby mohl mít klub i širší zaměření. Bohužel však tento posluchačský klub zatím nevzal do své přízně soukromou stanici rádio ZET, která má podobné zaměření.

   Já sám nejsem členem KRAPu, ale jeho příznivcem, protože poslouchám různé stanice Českého rozhlasu a vadí mě, že většina posluchačů nedokáže být příznivci Českého rozhlasu jako celku a zaměřuje se na poslech pouze jedné stanice.

   Klub rozhlasové analytické publicistiky je založen na iniciativě posluchačů a nikoli na marketingových nebo programových složkách Českého rozhlasu. Klub nemá klasické volené vedení, ale v jeho čele stojí skupina dobrovolníků, kteří se častěji scházejí a koordinují e-mailem hodnocení spokojenosti poslechu stanice Český rozhlas Plus, občas vypracovávají hodnocení písemné a do něj zapracovávají názory celého členstva. Snahou KRAPu je občas se sejít, vyměnit si názory na pořady osobně a také se setkat se šéfredaktorem stanice a dalšími členy či spolupracovníky redakce a v diskusi si s nimi vyměnit názory na vysílání stanice. Pro zájemce o podrobnosti odkazuji na web KRAPu - https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/

   Tzv. jádro KRAPu vypracovalo obsáhlou sedmnáctistránkovou analýzu vysílání stanice Český rozhlas Plus, kterou e-mailem rozeslalo členům klubu.  K osobní diskusi se laskavostí Českého rozhlasu mohl sejít KRAP přímo v hlavní budově Českého rozhlasu v prostoru tamního rozhlasového muzea nazvaného Galerie Vinohradská 12. Téměř dvě hodiny probírali členové KRAPU to, čím je i není pro ně nově zavedené 24 hodinové vysílání stanice Český rozhlas Plus přínosné i to, co jim vadí.

   Pak přišli na setkání i členové redakce – nový šéfredaktor Ondřej Nováček a redaktoři Jan Bumba a Libor Dvořák.

   Ondřej Nováček vyslovil překvapení nad tím, že setkání s redaktory stanice iniciovali sami posluchači. Je spíš zvyklý na různé průzkumy, kdy posluchače k zodpovězení vybírá nezávislá agentura. Zklamáním pro mne bylo, že pan Nováček vlastně vyčlenil KRAP z okruhu běžných posluchačů. Ti, kteří poslouchají stanici pozorně s očekáváním, že se chtějí něco dozvědět a že chtějí, aby jim informace byly podány určitým způsobem, ti vlastně nejsou pro rozhlas tolik vítáni jako ti, kteří si mechanicky zvyknou na to, co jim rozhlas předloží. To, co přítomní posluchači uváděli jako nedostatky vysílání – například spěch ve vysílání, překotná mluva, nedokončování rozhovoru, nedostačený čas pro jednotlivé pořady, to pan Nováček považoval spíše za výhodu pro získávání většího počtu povrchnějších posluchačů. Pan Bumba dokonce přišel se sdělením, že světový trend v obdobném vysílání směřuje spíš k tomu, že v budoucnu by mohly být zrušeny jednotlivé pořady a vše by se mělo podřídit proudovému vysílání.

   Přesto pan Nováček řekl, že budeme-li mít konkrétní připomínky k vysílání, že je ochoten o nich diskutovat.  Uvedl jsem tedy jako příklad četných stížností na moderátorku Barboru Tachecí stížnost,  na kterou odpovídala Rada Českého rozhlasu na březnové schůzi – viz odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-o-velinskeho-na-relaci-cro-plus-den-podle-brezen-2016--1598684 . Šéfredaktor Nováček přiznal, že Barbora Tachecí má řečovou vadu, ale hájil ji tím, že je to vynikající dlouholetá redaktorka. Oponoval jsem tím, že vedení jejích rozhovorů v pořadu Osobnost Plus bývá vůči dotazovaným často velmi netaktní.  Předal jsem panu Nováčkovi odkazovanou stížnost ze stránky Rady Českého rozhlasu v písemné formě. Pan Nováček jen s nelibostí konstatoval, že asi bude muset psát nějaké odpovědi na stížnosti, ale bylo vidět, že stížnosti na paní Tachecí ho nechávají zcela klidným a že je si vědom, že názory Rady Českého rozhlasu i posluchačů jsou zcela zbytečné.

   V takto srdečném rozhovoru setrval s námi pan Nováček a dva jeho kolegové téměř hodinu a půl. První se rozloučil pan Libor Dvořák, který do diskuse příliš nezasahoval, ale jehož postoj k posluchačským názorům byl poměrně chápavý. Za chvíli po něm spěchal pan Nováček na vlak do Jihlavy a krátce po něm odešel pan Bumba, neboť je redaktor bez pravomocí a tudíž asi není dobré, aby se k něčemu vyjadřoval.

   Zaujalo mě, že na setkání KRAPu přišel i muž, který se představil jako bezpečnostní analytik Českého rozhlasu. Řekl, že se nezabývá vysíláním, ale vyhodnocuje bezpečnostní riziko v budovách. Setkání KRAPu po skončení v kuloáru okomentoval tak, že před tím, než přišli redaktoři Plusu, jsme působili jako kompaktní celek, kdežto při rozhovoru s redaktory jsme působili jako individuality. Usoudil, že bychom měli mít mluvčího.


   Ze setkání jsem si odnesl dojem, že posluchači, kteří vyžadují po stanici kvalitně zpracované pořady, budou nebo už jsou na okraji zájmu vedoucích pracovníků Českého rozhlasu.


Tomáš Němec


13. 4. 2016

Debata o budoucím fungování na sociálních sítích je zcela vážná věc

Lucie napsala:
Debata o budoucím fungování na sociálních sítích asi není žádná sranda. Je to zcela vážná věc. Takže budu zvědavá na webu Čro i na jiných webech. Jen tak to lze popohnat...

Začátek formuláře
Eugen napsal:
 Koho fungováni? Lidí zaměstnaných v klasických médiích?

Tomáš napsal:

 Furt je okolo mně víc lidí, kteří se pohybují mimo sociální sítě. Řekl bych, že základní dorozumívací prostředek je telefon. Ale už ne pevná linka. Přitom za mého dětství ani zdaleka každá domácnost telefon - pevnou linku neměla. Základním dorozumívacím prostředkem byl listovní dopis. Dnes už ani na většinu lidí neznám ani fyzickou adresu, kam bych papírový dopis napsal. Neexistují ani tištěné telefonní seznamy, kde se dala adresa dohledat. Děsí mě, že sociální sítě jsou ovládány soukromými firmami někde z druhého konce světa. K nim není žádné dovolání.

7. 4. 2016

Rada Českého rozhlasu upozornila ve výroční zprávě na četné stížnosti posluchačů ohledně vysílání stanice Český rozhlas Dvojka

Z výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015 (strana 7):
***
"Nápadně mnoho posluchačských stížností (18) se týkalo stanice Dvojka. Navzdory nemalému tematickému rozptylu spojovalo řadu podnětů směřujících vůči Dvojce to, že pisatelé – často s pádnými argumenty –poukazovali na přílišnou podbízivost zvukové grafi ky i řečového chování některých moderátorů. Rada ČRo si ke většině došlých stížností vyžádala vyjádření od vedení Českého rozhlasu. U agendy týkající se Dvojky (a nejen u ní) opakovaně docházelo k tomu, že poskytnutá vyjádření od ČRo dle mínění radních nebyla adekvátní posluchačským podnětům a argumentům, o které se kritika opírala. Rada ČRo se proto v některých svých odpovědích posluchačům kriticky vymezila vůči vyjádřením poskytnutým Českým rozhlasem. S ohledem na to i kvůli výkyvům v poslechovosti stanice Dvojka se radní rozhodli uspořádat veřejnou debatu o situaci a směřování stanice Dvojka. Předpokládaný termín je v období uzávěrky této výroční zprávy (20. 3. 2016) 11. květen 2016."
***

odkaz (zpráva ve formátu pdf - http://media.rozhlas.cz/_binary/03599460.pdf )

2. 4. 2016

Hana Švejnohová reagovala na vlnách Dvojky na ANALÝZU VYBRANÝCH POŘADŮ STANICE ČRO DVOJKA, kterou nechala vypracovat Rada Českého rozhlasu

   Dnešní díl pořadu "Nezatloukat" začala Hana Švejnohová tím, jak dopadl její pořad v odborné analýze pořadů Dvojky. Analýzu nechala vypracovat Rada Českého rozhlasu - viz odkaz http://media.rozhlas.cz/_binary/03588581.pdf  . Paní Švejnohová řekla, že se s výsledky analýzy plně ztotožňuje.  Myslím, že se analýzy, které konečně dotlačila Rada ČRo k nějakému konkrétnímu výsledku, stanou tématem obveselení Duhanových a v případě pořadu "Nezatloukat" i Ostrého pohrobků v Českém rozhlase.

   Zde je odkaz na stránku Rady Českého rozhlasu, k níž jsou připnuty čtyři odborné analýzy pořadů Českého rozhlasu- http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/ctyri-odborne-analyzy-vysilani-ceskeho-rozhlasu-v-roce-2015--1593820 . Na tyto analýzy vyčlenil Český rozhlas v loňském roce skoro šest milionů korun. Nyní budou sloužit k radosti těch zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu, jejichž pořady budou analýzy kritizovat. Podle mého názoru škoda peněz.

Doporučuji Vám poslechnout si ze záznamu alespoň několik prvních vět pořadu Nezatloukat 
odkaz http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3600829