Stamicovo kvarteto zaštítilo sbírku SDMO - 2.část
Diváci také přispěli sdružení okamžitými finančními dary v hotovosti na místě. Kolik bylo vybráno a na co se výtěžek této sbírky konkrétně použije, nevím. Vím však zcela jistě, že tato finanční pomoc přišla opravdu ve chvíli nouze. Středisko pro práci s klienty v Klimentské ulici bylo totiž během srpna dvakrát vykradeno.
Zajímalo mně, jak se Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně dostalo pod ochranná křídla Stamicova kvarteta. Paní Petra Zajíčková se sdružení mi řekla, že kontakt na SDMO si našla manažerka Stamicova kvarteta paní Tereza Kramplová.
Velmi mě to překvapilo. Takzvaná vážná hudba totiž není a nikdy nebyla v české republice oblastí, která by sama oplývala horentními příjmy. Navíc s přípravou festivalu je jistě hodně práce. Zaslouží tedy obdiv, že hudebníci sami vyhledávají jiné lidi, kteří mají přístup do společnosti omezen a mají i složitější život. Za záštitu vytvořenou při finanční sbírce pro sdružení, které se zabývá lidmi s těžkým zdravotním postižením, patří velký Stamicovu kvartetu a jeho spolupracovníkům velký dík.
Po koncertu čekalo posluchače ještě jedno překvapení. Vinotéka Terra Vina uspořádala v přilehlém salónku malou degustaci svých vín. A nejen to. I zde mohli lidé ze SDMO své sdružení představit a v několika větách objasnit, jaký je rozdíl mezi virovou obrnou a dětskou mozkovou obrnou.
Po koncertě představili pracovníci Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně posluchačům práci sdružení. Zprava Petra Zajíčková, vykujující Martina Kárová a sedící Petr Pašník.
A na závěr jeden dojem, který mě provázel celý večer. Své pracovní úkoly zde plnil i mladý muž, pan Petr Pašník ze střediska pro práci s klienty. Pan Pašník má opravdu těžké pohybové postižení v důsledku dětské mozkové obrny, takže se musí spoléhat na invalidní vozík. Lichtenštejnský palác opravdu není bezbariérový. Mám pocit, že při přístupu do sálu je tam více schodů než kdekoli jinde. Pan Pašník seděl celý večer u informačního stolku SDMO a zúčastnil se i prezentace sdružení v přilehlém salónku. Všude byly schody, které dělaly potíže i mně, i když chodím jen o holi. Vozík nosil všude Petrův tatínek a Petr stoupal do schodů i sestupoval z nich za vydatné pomoci své maminky. Možná se mu nebude líbit, že to sem píšu, ale právě on byl pro mne hrdinou celého večera. A to i ve srovnání s vynikajícími hudebními výkony, které podali umělci.
Je dobře, že má Petr Pašník chápavé rodiče, kteří mu umožní přítomnost na tak terénně náročné akci. Někdo jiný tak vstřícné lidské okolí mít nemusí. Podle mě by mu takovou denní pomoc mělo zajistit právě Sdružení pro komplexní péči při dětské mozkové obrně. Jakpak má toho sdružení pomoci svým klientům, když v první řadě nedokáže poskytnout účelnou pomoc svému potřebnému zaměstnanci? O toto pojetí se dohaduji se současnou ředitelkou a předsedkyní sdružení dr. Štěpánkou Šprynarovou už více než patnáct let.
Toho večera mi přišlo na mysl, že umělci ze Stamicova kvarteta pochopili lépe pomoc zdravotně postiženým než dlouholetá předsedkyně takového sdružení. Smysl pomoci nespočívá jen v projektech, ale hlavně v lidském porozumění.
Tomáš Němec
55 let
DMO, levostranná hemiparéra
55 let
DMO, levostranná hemiparéra
Fotografie byly použity se souhlasem STAMIC CREATIVE, s. r. o.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat