23. 4. 2007

Volní novináři asi na valné hromadě Syndikátu novinářů neuspějí - 3.část

23.04.2007 02:38 - 09. Klub volných novinářů -trvalý odkaz

Volní novináři asi na valné hromadě Syndikátu novinářů neuspějí - 3.část

Je to možné změnit?

   Není mi ani jasné, proč by funkcionář nemohl projevit svůj názor, který je odlišný od nějakého ústředního stanoviska. Naopak – tím, že svůj názor zveřejní, tak by později mohl docílit toho, že by se k jeho mínění připojili další členové vedení Syndikátu nebo že by členové Syndikátu tento názor podpořili. To, že členové Syndikátu nemají prostor k tomu, aby projevili svůj názor či stanovisko odlišné od nějakého proudu, který tvoří předseda a jeho pomocníci, znemožňuje, aby se našli lidé, kteří mají společné názory k určité věci.

   Teď bych se vrátil k poslední části článku Těžký rozjezd Klubu volných novinářů SN ČRKončil 6.prosince 2006.

   7.prosince 2007 jsme byli jako zástupci nově ustavovaného Klubu volných novinářů pozváni na řídící výbor, kde měl být vznik Klubu volných novinářů schválen. Průběh celého jednání řídícího výboru mě velmi překvapil. Ustavení Klubu volných novinářů byla sice okrajová záležitost, ale způsob vedení jednání mi připadal zvláštní. Když předseda Syndikátu pan Jelínek řekl, že se bude hlasovat o ustavení klubu, tak se mnozí přítomní divili. Předseda klubu volných novinářů mají všichni ve svých složkách, že si je měli přečíst a že jistě jsou s nimi seznámeni. Nevypadalo to, že by si stanovy někdo přečetl, ale ustavení Klubu volných novinářů bylo odhlasováno velice rychle. Já jako jeden z přítomných zástupců  přípravného výboru jsem veřejně vyslovil svůj názor, že při současném personálním složení výboru (samí starobní a invalidní důchodci) není šance na delší přežití klubu. Garant řídícího výboru za vznik klubu místopředseda pan Radko Kubičko mi řekl, že když nechci, nemusím v klubu pracovat, že je to moje soukromá věc.  My, přítomní členové výboru Klubu volných novinářů jsme v podstatě ani neviděli, jak vypadalo znění stanov, které bylo odhlasováno, protože my jsme ho v písemné podobě při hlasování nedostali (chápu, že jsme nehlasovali, ale měli jsme vědět, o jakém znění se hlasovalo.

   Překvapilo mě, jakým způsobem se na řídícím výboru jednalo o odprodeji ochranné známky na Svět v obrazech. Zřejmě předseda pan Jelínek to chtěl velice rychle spláchnout ze stolu, ale lidé se vyptávali a vypadalo to, jako by tu ochrannou známku nechtěli prodat. Pan Jelínek řekl, že o tuto známku projevil zájem neznámý zájemce prostřednictvím advokátní kanceláře. V diskuzi se vyskytly připomínky, že takto by se ochranná známka neměla nabízet, že by měl být uveřejněn zájem Syndikátu tuto známku prodat a měla by být vybrána nejvyšší nabídka. Předseda Jelínek oponoval, že v tom nevidí Syndikát žádný smysl.  Když má někdo zájem známku koupit, mělo by se nabídky využít, protože možní později už podobná nabídka nebude. Členové řídícího výboru chtěli vědět, kdo o tu známku má zájem,  ale pan Jelínek řekl, že ani on to neví. V krátké diskuzi přítomní diskutovali o tom, že by se známka měla prodat, ale až po zjištění nabídek. Pak došlo k hlasování. V hlasování byla tak nešťastně formulována otázka,  že byl schválen prodej, ale nepřihlíželo se k tomu, jakým způsobem.  Někteří členové se proti tomu bouřili. Místopředseda pan Kubičko řekl, že už to jednou odhlasovali a že už to tak musí zůstat, i když on sám údajně byl proti prodeji. Vystoupil také pan Adam Černý z Hospodářských novin a řekl, že jediná možnost je revokovat toto hlasování a hlasovat znovu. Nikdo však návrh na nové hlasování nepodal. Pan Kubičko, přestože znovu tvrdil, že on byl proti prodeji, tak sám nové hlasování také nepodnítil.

   Po schůzi řídícího výboru jsem požádal předsedu Syndikátu pana Jelínka o rozmluvu ohledně připravovaného webu KVN. Pan Jelínek mi řekl, že nemá smysl o tom diskutovat, že všechno je jasné. Po schůzi ke mně přišel pan Kubičko a řekl mi, že jsou na mě stížnosti, že píšu, že o Syndikátu píšu kritické články do Tomova deníku, ale že on mi drží palce, ať píšu dál. V té chvíli uplynuly už tři měsíce od září, kdy se Klub volných novinářů začal scházet. Pořád se nedařilo web Klubu volných novinářů dovést do zdárného konce k trvalému napojení na centrální web Syndikátu novinářů ČR.  Tak jsem se již na této schůzi řídícího výboru poprosil pana Kubička, zda by nedal pokyn webmasterovi panu Ondřeji Austoviaby intenzivněji zapracoval na připojení stránek Klubu volných novinářů. Slíbil. Od té doby se neozval. Já jsem už na stránkách Tomova deníku neinformoval o práci Klubu volných novinářů, abych tak nezavdával příčinu k dalším stížnostem a zvětšování nechuti vyšších syndikátních funkcionářů k tomuto klubu.

klikni - 4.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Žádné komentáře:

Okomentovat