To mi hlava nebere
ČSSD chce žalovat Útvar organizovaného zločinu a televizi Nova za zveřejnění kauzy Doležel
Sotva jsem se ráno probudil, uslyšel jsem ve zprávách Radiožurnálu, že předseda ČSSD Jiří Paroubek uvažuje o tom, že bude žalovat Útvar organizovaného zločinu Policie České a televizi Nova za to, že zveřejnily případ bývalého vedoucího kanceláře premiéra Doležela a jeho spoluhráčů ve volebním období a tím poškodily ČSSD ve volbách. Pokud ČSSD v České republice neuspěje, chce se Paroubek obrátit na evropské veřejné mínění. Tvrdí, že Útvar organizovaného zločinu (ÚOZ) pracuje jako politická policie.
To mi opravdu hlava nebere. Chápal bych, kdyby se např. Paroubkovi nelíbilo, že by kauza byla nepravdivá nebo vykonstruovaná, kdyby zjistil falšování údajů a podobně. Ale nechápu, jak může někoho, kdo s případem nemá nic společného, poškodit odhalení zločinu. Sám pan Paroubek v době svého nástupu tvrdil, že prorůstání korupce do státní správy bude stíhat „padni komu padni“.
V současné době se dostávají před soud lidé, kteří se provinili proti zákonům z neznalosti či ve snaze pomoci dobré věci. Tito lidé udělají nějakou chybu, něco, z čeho oni sami nemají zcela žádný prospěch a dostanou se před soud. Takhle v současné době probíhá soudní proces s bývalým ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem za to, že z praktických důvodů založil jakousi firmu, která pro ministerstvo měla pracovat. Za co byl souzen bývalý disident a pozdější pracovník BIS jsem nepochopil do dnes.
A naproti tomu činnost lidí, kteří přímo organizovali podvodné a zločinné akce by měla být utajována nebo zveřejňována v době, kdy se to tomu či onomu politikovi nehodí?
Dějiny se opakují ve spirále. Včera v Maďarsku státníci oslavovali 50.výročí protikomunistického puče, který byl potlačen sovětskou armádou. Po padesáti letech se občané Maďarska však znovu bouřili. Tentokrát proti současné, demokratické vládě. Záběry ze včerejší Budapešti připomínaly obrázky z pražského Václavského náměstí z ledna 1989.
Do padesátiletého výročí srpna 1968 zbývá ještě dvanáct let. Do čtyřicátého však už jen necelé dva roky. Z dějin vyplývá, že Praha má dvacetileté periody zásadních změn ve společnosti. Bude tomu tak stále i za současného českého kapitalismu?
Komentáře
[1]27.10.06 17:47:52nemo2
Nevim, co na tom nechapes. Nejde o zverejneni informaci jako takovych, ale o nacasovani tesne pred volby, navic se zcela lzivym zduvodnenim (policie zduvodnila dobu zatceni dotycnych tim, aby dotace nezproneverili, pritom penize z dotaci by dorazily az za pomerne dlouhou dobu). Podle nekterych clanku nebylo dukazove podlozeni nejake casti reportaze dostatecne, spise zadne. Ostatne v kontextu nahod s objevenim se CSSD kauz vzdy tesne pred volbami (Kubice) je podobne podezreni z politicke manipulace vice nez prirozene.
[2]28.10.06 08:41:41mluvka Tomáš
Mozek každého z nás pracuje jinak, milý nemo2. Padesátiletý člověk těžko vysvětlí pětadvacetiletému, proč chápe tak či onak. Je to dáno životními zkušenostmi. Pro mladého člověka je všechno velmi jednoduché, zvláště, když se životě ještě nesnažil něco prosadit ve prospěch druhých. To není výtka, to je jen konstatování. Politici jsou právě ti, kteří mají pracovat ve prospěch druhých. Pokud pracují tak, že jejich zákulisní rejdy považují mladí lidé za přirozené, není to v pořádku. Učí tím mladé lidi dívat se na společnost čistě sobecky ze svého osobního hlediska. Proto jsem volit do senátu Táňu Fischerovou. Je to idealistka. Myslí si, že člověk ve svém životě i v politice má jednat čestně. Není toho názoru, že politická manipulace je více než přirozená.
Žádné komentáře:
Okomentovat