10. 8. 2006

Střípky léta 2006 - 4.část

10.08.2006 20:50 - 02. Deník -trvalý odkaz

Střípky léta 2006 - 4.část


   Po několika dalších krocích jsem se posadil na zahrádku restaurace Chudoba. Tato restaurace měla už mnoho podob a názvů. Nejlépe se mi líbila Velkopopovická pivnice. Velkopopovický kozel bylo pivo, které mě chutnalo nejlépe, ale přestavbou pivnice na restauraci prakticky Velkopopovický kozel z Vinohrad vymizel.  Nyní zde vládnou různé druhy Staropramenu, což je pivo, které mi příliš nechutná. Chudoba však čepuje Plzeňský prazdroj a ten já v malých dávkách rád. Bylo hezké teplé počasí pod mrakem. Na zahrádce sedělo několik dvojic  mladých lidí, kteří buď večeřeli nebo jen při kávě a minerálce řešili rozpadající se vztah.  Přes jejich hlavy jsem se díval na protější roh ulice, kde dříve bývala kavárna VIKADLO (VInohradské KAvárenské divaDLO).
 
Byl to hezký nápad, dlouho jsem si říkal, že se tam musím podívat, ale VIKADLO mezitím ukončilo činnost a prostor zeje již delší dobu prázdnotou. Dopil jsem pivo a chvíli zíral do prázdné výlohy VIKADLA. Vida, bude tu knihovna (???).
 

Kousek nad tímto bezútěšným pohledem je fitcentrum Studio R plus. Bylo založeno krátce po roce 1989 a drží se ve vzrůstající konkurenci dobře.


 Zvenku to vypadá malé, ale uvnitř je obrovský prostor s různými  tělocvičnami a barem. Asi před dvanácti lety jsem tam chodil na masáže, abych si trochu ulevil od spazmů. Poznal jsem tam fyzioterapeutku, která studovala na Přírodovědecké fakultě jako já a dokonce dělala diplomovou  práci u stejného školitele.  Tehdy měla zcela malé dítě a protože studovala kombinaci biologie tělocvik, přivydělávala si jako fyzioterapeutka. Dnes chodí její syn už na střední školu a ona dlouhá léta učí na soukromé škole a vychovává budoucí rehabilitační pracovníky.

Studio R plus se dnes věnuje fitness aktivitám těch, kteří si to mohou finančně dovolit, takže snad dnes už ani nezaměstnává speciální rehabilitační pracovníky pro zdravotně postižené.

 
Chvíli jsem zíral na jeho propagační nástěnku a pak pokračoval vzhůru po Vinohradské ulici okolo prodejny zdravého životního stylu, která prodává různé potravinové doplňky právě pro ty lidi, kteří navštěvují vedlejší fitcentrum a přejí si, aby jim brzy narostla svalová hmota.

 

Šel jsem okolo půjčovny svatebních šatů

 

k prodejně s elektronickými součástkami.

 
Ta vypadá uvnitř skoro tak, jak si to pomatuji ze svého dětství z prodejny Radioamatér,  která bývala ve spodní části Žitné ulice.

 

I z pohledu do výlohy jsou patrné různé kablíky a pulty s krabičkami „na odpory a tranzistory“. To jsem dal do uvozovek proto, že obsah těch krabiček jistě odpovídá vývoji oproti době před čtyřiceti lety, kdy jsem chodil do prodejny Radioamatér a vybíral součástky, z nich jsem se pokoušel sestavit malý přenosný kotoučový magnetofon podle časopisu Amatérské rádio.  Tehdy byl pro mne svět plný očekávání, věřil jsem, že hybnost prstů levé ruky se zlepší a nepotřeboval jsem speciální ortopedické boty.

klikni - 5.část
Komentáře
[1]11.08.06 01:03:35Point*
Tys uplnej fotoreporter :-) No vida...Ale, ted me pri pohledu na ty fotky napadla poznamka, kterou napsal jeden zapadni dopisovatel na nemecky servr. Myslim ze v podobne verzi byl i na iDnes, jestli se nepletu. Psal asi tolik: "Dnesni Praha je jako jedno velke divadelni predstaveni, samej herec a spousta kulis. Za ne vsak neni radno nahlizet, je tam totiz jen neporadek a nebezpeci, ze na vas neco spadne."

Žádné komentáře:

Okomentovat