8. 8. 2005

Musí být psycholog pro klienta Bohem? - 3.část

08.08.2005 14:48 - 05. Zdravotně postižení lidé -trvalý odkaz

Musí být psycholog pro klienta Bohem? - 3.část

Co neotiskl časopis "Psychologie dnes" ani "Noviny Můžeš" (pro zdravotně postižené)

Stále  nás přesvědčuje, že to  všechno  chceme  my  sami.  Zdůrazňuje  nám,  že pokud mu nebudeme bezmezně  věřit,  nemůže   s  námi  dále  pracovat. S otřesenými životními  hodnotami však musíme  žít svůj běžný život mezi jednotlivými návštěvami.   

   Vztah psychologa a klienta: Z  psychologa se stává někdo, kdo má vždycky  pravdu. On nám ji  sice autoritativně nenutí, ale my ho neustále musíme přesvědčovat, že mu naprosto věříme, že to  s  námi  myslí dobře.  Máme-li  o  terapeutickém postupu psychologa  pochyby,  musíme  je  buď  dovedně  skrýt nebo se s psychologem  rozloučit. Bohužel  však psycholog  nikdy nemá ODPOVĚDNOST  za náš  život. Proto  by pro nás neměl  být ani neomylným  Bohem, ale  spíše pomocníkem  v ujasňování  našich životních hodnot.

       V  tomto  příspěvku  jsem  neprobíral  specifika zdravotně postiženého   člověka.   Domnívám   se   totiž,  že přichází k psychologovi ze  stejných pohnutek, jako  člověk zdravý. Je však naplněn  daleko většími pochybnostmi o  sobě samém a tím méně  dovede před  psychologem uhájit  svoje vlastní  hodnoty a zásady, kterým věří. Je-li  zdravotně postižený člověk méně pohyblivý,   problém  s   vyhledáním  psychologa   je  takřka neřešitelný.
   
    Psychologové  ve  svých   odborných  časopisech  publikují problémy svých klientů a způsob své terapie (tzv. kazuistiky). Psycholog  je  zde  vždy  popisován  jako  neomylný  průvodce a hodnotitel života klienta. Myslím,  že by také klienti měli publikovat  své zkušenosti  s psychology,  neboť ti  se často snaží podstatně změnit způsob života klientů, aniž za to mají jakoukoli odpovědnost.

         napsáno 16.října 2001

zpět na začátek - klikněte na 1. část 
Komentáře
[1]10.11.05 17:56:12Repose - www - 
Je mi líto, že máte tak špatné zkušenosti. Já měl na psychologa štěstí hned napoprvé, navíc vše plně hradí zdravotní pojišťovna. Horší zkušenosti mám s psychiatry, kde jsem musel také hledat. Bojuji totiž s depresemi. Obdobné problémy slýchávám na chatu nebo na forech. Nevím jak v těchto případech fungují pro případnou stžínost pacientské svazy nebo odborná sdružení (komory) psychologů či psychoterapeutů. Nedávno jsem četl o etické komisi, která řešila problém závislosti a sexuální zneužívání ze strany terapeuta, ale mimo udělení důtky k ničemu dalšímu nedospěla. Zdraví Repose

Žádné komentáře:

Okomentovat