Kýble - 2.část
Jak vyjít s lidmi, jejichž život je úplně o něčem jiném a možná vůbec o ničem? Když jsem nedávno seděl v hospodě Křížem krážem s kolegy s fakulty a poslouchal jejich diskuzi o rekultivaci severočeské krajiny, bylo mi jasné že ani můj život už nebude o něčem. Priority se změnily: starost o to, abych měl dobře ušité ortopedické boty, abych občas šetřil oči s vracejícím se otokem na sítnici, občas abych vůbec dokázal vstát a jít po šmajdavých nohách. Manželka mého kolegy nevěděla, na co by se mi zdvořile zeptala, když se dozvěděla, že jsem v invalidním důchodu a tak řekla: co děláš celý den chodíš na výlety? A mně bylo trapné odpovědět, že jsem rád, že vůbec chodím.
Soused Petr přemýšlí jinak. Když mu někdo ukradne nebo propíchne kýble, musí jít koupit nové. A tím přichází o čas i peníze.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat