Jak mi pan Lukačovič nechtěně zkreslil návštěvnost blogu - 2.část

28.12.2006 17:36 - 10. Technické poznámky -trvalý odkaz

Jak mi pan Lukačovič nechtěně zkreslil návštěvnost blogu - 2.část

   Je to zvláštní.  jedním odkazem na málo významný  příspěvek mého blogu mi pan Lukačovič zkreslil výsledky návštěvnosti po celé dva měsíce. Vůbec si nemyslím, že mi návštěvnost zvýšil. Internetoví surfaři asi moc nečtou, musí toho stihnout co nejvíc. Možná jako čtenář Lukačovičova blogu Pavel Gloss, o kterém jsem psal v článkuV životě se nedá vše stihnout.

    Někteří lidé však toho stihnou mnoho. V prosinci mě potěšilo, že si odkaz na můj blog na na svou stránku i významný vědec, lékař a pedagog, psychiatr profesor Cyril Höschl. Höschlův odkaz mi však nijak významně skokově nezvýšil návštěvnost. Domnívám se, že ani jeho velice pěkná webová stránka nebude tak hojně navštěvovaná jako blog Ivo Lukačoviče. Jsem si však jist, že pokud se na můj blog dostane někdo z webu Cyrila Höschla, bude to člověk přemýšlivý. Doufám, že návštěvníky Höschlova webu občas zaujme některý můj článek.

   Považuji za stoprocentně jisté, že lidé, kteří primárně čtou web profesora Höschla, už většinou v životě něco dokázali a nepracují pouze pro peníze. Tím si u Lukačovičových čtenářů nejsem jist, i když věřím, že sám Lukačovič nepracuje jen pro peníze, ale hlavně pro svou ideu, kterou chce realizovat a po těch deseti letech už se mu jistě něco podařilo. Zda bude ve svém oboru předním světovým odborníkem, jako je jím profesor Höschl, to ukáže čas.

   Rozhodně jsem rád, že oba se občas na můj blog podívají. Budu však raději, když na mou stránku se prokliknou čtenáři Höschlova webu než Lukačovičova blogu. Věřím, že tak by se mi vracelo víc stálých čtenářů, ze kterých by občas někdo mohl zanechat zajímavý komentář.

Profesor Cyril Höschl v Zeleném Raoulu, Reflex 7/2006, kreslil Štěpán Mareš

komentáře 0

Komentáře

Článek je bez komentářů