28. 12. 2006

Jak mi pan Lukačovič nechtěně zkreslil návštěvnost blogu - 1.část

28.12.2006 17:25 - 10. Technické poznámky -trvalý odkaz

Jak mi pan Lukačovič nechtěně zkreslil návštěvnost blogu - 1.část



  Tomův deník píšu od 16.března 2005.  O jeho návštěvnosti už jsem psal v článku První výročí Tomova deníku. Rekordní návštěvnost pro mně není důležitá. Důležité je, aby se malé množství čtenářů vracelo a s chutí hledali články, které ještě nečetli.

   Přesto jsem se letos dožil zajímavého překvapení. Po roce existence blogu se denní návštěvnost ustálila, pohybovala se mezi dvaceti a padesáti. Z toho jsem si ještě zhruba třetinu naklikal sám během dne. Když jsem se podíval na stránku, počítadlo TOPlistu většinou ukazovalo, že jsem na stránce sám, občas byli on-line dva až tři čtenáři a jen výjimečně 5-6.

   5.května 2005  jsem v jedné chvíli s údivem zjistil, že je on line víc než 50 čtenářů!!! Ten den se počet návštěv mého blogu vyšplhal na rekordních 680.  Další dny už byly návštěvy nižší, ale přesto vysoce přesahovaly číslo 100, kterého do té doby nebylo dosaženo ani jednou. Zjišťoval jsem tedy příčinu ve statistických údajů TOPlistu.

   Zjistil jsem překvapivou věc. Majitel firmy Seznam.cz pan Ivo Lukačovič dal do jednoho svého článku odkaz na můj blog, kam jsem vložil fotky pomníku Hliníka ze známého filmu pánů Svěráka a Smoljaka „Marečku, podejte mi pero“. Pan Lukačovič vložil na svůj blog článek Hliník má v Humpolci pomník,
kde je pouze odkaz na můj stejnojmenný článek. A zvědavci se proklikli až ke mně. Mnozí byli zklamáni, protože pomník už viděli na obrázku jinde nebo dokonce osobně v Humpolci. Tenhle odkaz byl na posledním místě stránky Ivo Lukačoviče  několik dní než byl překryt dalšími články a tak se na můj blog dostalo více internetových rejdilů. Patrně jsem je však svými články nezaujal, protože návštěvnost začala klesat a teprve za dva měsíce, počátkem července se dostala na původní úroveň
   
 pro zvětšení klikněte na obrázek



Pro zajímavost uvedu denní návštěvnosti týden před a týden po rekordní návštěvnosti 5.5./680 (=datum/návštěvnost).

28.4./66, 29.4/50, 30.4./60. 1.5./56, 2.5./74, 3.5./83,  4.5./69, 
5.5./680,
6.5./235, 7.5.189, 8.5./173, 9.5./343, 10.5./194,  11.5./182,  12.5./117

1.7./55 – už se vše vrátilo do normálu.


   Chápu, že internetové rejdily Tomův deník  nezaujal. Já píšu dlouhé úvahové články a nejsem počítačový nebo internetový odborník a tak se ode mne nedozvědí nic pro sebe užitečného. Naproti tomu o panu Lukačovičovi si tito internetoví surfaři myslí, že se pod něj dozví nějakou senzaci. Já bych ani na blog tohoto internetového magnáta nepřišel, kdyby mně na něj svým odkazem neupozornil Jiří Pallas, který mi pomohl technicky založit Tomův deník a který se s panem Lukačovičem zná. Tak jsem se občas podíval. Loni měl pan Lukačovič na blogu málo článků a většinou byly pro mne nesrozumitelné, ale letos začal psát i na obecnější témata + úvahy a píše docela čtivě. Co mě však nejvíce zaujalo, že pan Lukačovič dokáže na svém blogu představit své spolupracovníky a poděkovat jim. To, jak jsem zjistil, ostatní internetoví mocipáni nedělají.

   Je mi však záhadou, jak to, že pan Lukačovič pravděpodobně alespoň občas čte můj blog. Můj život i témata mého blogu jsou naprosto odlišná od jeho. Jeho čas je jinak naplněn než můj. Pravda, z jeho letošních článků jsem zjistil, že je přemýšlivý a dává si věci do souvislostí. V komentářích k jeho článkům jsem zjistil, že spousta jeho čtenářů jsou radilové, kteří mu kdykoli dokážou poradit, co by měl udělat. Avšak nikdo z nich nevede a nevlastní takovou firmu, jakou je Seznam.cz.

klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Žádné komentáře:

Okomentovat