Dva konce českého zdravotnictví - 2.část
Který konec je důležitější?
Kterou z těchto diskuzí si mám vybrat. Besedovat často s ministrem zdravotnictví nemám možnost. Naposledy jsem ji měl před třinácti lety, kdy jsem jako rozhlasový redaktor řídil diskuzi za účasti tehdejšího ministra Rubáše. Možná, že takovou možnost, jako mi nabízí diskuze se současným ministrem zdravotnictví Julínkem už se mi nikdy nenaskytne.
Jenže ministři zdravotnictví se v České republice střídají velmi rychle. Kdosi kdesi spočítal, že „životnost“ ministra zdravotnictví ve funkci je 1,5 roku. Nový ministr většinou přinese nový recept na ozdravení českého zdravotnictví. Za určitou dobu se tento recept nelíbí jak zdravotníkům, tak pacientům a tam ministr odstoupí nebo je odvolán. Jeho nástupce obrátí zdravotní reformu předešlého ministra na hlavu. Takže se zdravotnictví jako celek nepohybuje rychle kupředu, ale pohybuje se pomalu kupředu a rychle ode zdi ke zdi.
Občané zůstávají. Ať ti, kteří potřebují zdravotní péči trvale nebo ti, co ji potřebují jen občas. Jsou dokonce i tací, kteří jí v podstatě nepotřebovali celý svůj dosavadní život. Avšak ani ti zcela zdraví nemohou říci, že ji nikdy nebudou potřebovat. Někdy k tomu stačí třeba jen být v nevhodnou dobu na nevhodném místě dálnice z Prahy do Brna a ze zcela zdravého člověka se stane trvalý konzument zdravotní péče.
Já jsem jako ten, který bude hlavním diskutérem v první diskuzi, postižen dětskou mozkovou obrnou. Jako on musím denně čelit nástrahám, které přinášejí různé formy řízení i záplatování legislativy v rezortu zdravotnictví. Patrně tedy bude pro mne užitečnější zúčastnit se diskuze první, i když to, jakým způsobem bude čelit ministr Julínek slovnímu popichování svých oponentů (spíše politických než odborných), bude jistě zábavnější.
Abych se vrátil k názvu článku: naskýtá se otázka, který konec českého zdravotnictví mám příští středu 28.února sledovat. Ten mocenský nebo ten pacientsko občanský?
Myslím, že moudra pana doktora Julínka uslyším ještě mnohokrát v televizi. Ovšem slyšet někoho s podobnými problémy jako mám já, to mě připadá užitečnější. Přestože tématické diskuse sdružení Občan navštěvuji rád a tentokrát jeho předseda pan doktor Pavel Vepřek vytáhl opravdu nejvyšší kartu, nemohu tentokráte volit jinak. Kdyby nebyly diskuze ve stejnou dobu, navštívil bych je obě. V tomto případě je pacientská strana českého zdravotnictví pro mne důležitější.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat