30. 5. 2010

A je po volbách...

30.05.2010 10:55 - 062. volby 2010 -trvalý odkaz

A je po volbách...

... aneb humorné video Báry Tachecí

   A je po volbách. Myslím, že dopadly dobře. Dvě největší strany ztratily svou absolutní moc na politické scéně, několik politických dinosaurů (slovy Radka Johna) odešlo. Já mám radost z odchodu Jiřího Paroubka a Ivana Langera, stejně tak jako jsem měl radost z odchodu Mirka Topolánka. 
   Potěšilo mě, že komunisté jsou nyní až na čtvrtém místě z pěti stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Potěšilo mě, že i poslední strana, to jest Věci veřejné není těsně nad pětiprocentní hranicí, umožňující vstup do Parlamentu, ale že i ona má přes deset procent.
    Potěšilo mě, že 18 % lidí, kteří přišli k volbám, volilo i další strany. Podle mého názoru jejich hlasy nijak nepropadly, jak se běžně tvrdí, ale pomohly oslabit absolutní moc ODS a ČSSD. A hlavně – postupně si zvykáme na to, že rozdělení na to, co je tzv. velká strana a malá strana, určujeme my sami. Možná, že hodně pomohli ti, kteří šli letos volit poprvé. No a také to, že po dvaceti letech od pádu socialismu už asi zemřelo hodně starých skalních příznivců komunistické strany.
    Na závěr umisťuji jedno humorné video, dokumentující psychickou vyčerpanost známé reportérky Barbory Tachecí po celodenním vyčerpávajícím zpravodajství pro server idnes.

pro spuštění videa klikněte na obrázek
Komentáře
Článek je bez komentářů

27. 5. 2010

Humanistická strana - místo volební kampaně diskuse se dni gruzínské nezávislosti

27.05.2010 16:15 - 062. volby 2010 -trvalý odkaz

Humanistická strana - místo volební kampaně diskuse se dni gruzínské nezávislosti


   26. ledna se lídr ODS Petr Nečas sešel s Jaromírem Jágrem, který vyslovil ODS podporu. Jaromír Jágr vyslovil naději, že ODS pomůže sportu finančně.  To vše na tiskové konferenci za hojné přítomnosti novinářů. Jako závdavek dostal Jágr od Petra Nečase malý demižonek moravské slivovice. Na internet dala ODS o tomto světově zásadním setkání hned článek a video.

 pro spuštění videa klikněte na obrázek
  Téhož dne, avšak bez přítomnosti médií, iniciovali představitelé Humanistické strany tříhodinovou diskusi o rusko-gruzínském vojenském konfliktu v roce 2008.  26. květen je totiž zároveň dnem gruzínské nezávislosti. Diskuse se neodehrávala pod hlavičkou Humanistické strany, ale organizovala ji mezinárodní humanistická organizace „Svět bez válek a násilí“, kde členové vedení Humanistické strany také pracují. 

   V Humanistickém centru v Praze 2 besedovalo asi 30 lidí, z toho několik Gruzínců, žijících v České republice.
V úvodu přenesla členka „Světa bez válek a násilí“ krátkou prezentaci historie konfliktu.

   Prezentace byla velmi pěkně připravená, ale část mi jí unikla, protože jsem přišel pozdě. Potom se rozproudila velmi obsáhlá diskuse, v níž mělo hlavní slovo několik Gruzínců, žijících v České republice.  Mluvili vcelku velmi srozumitelnou češtinou. Z našeho pohledu by se dalo říci, že jsou to gruzínští disidenti. Spojuje je to, že jsou to kritici gruzínského režimu, avšak na situaci samotnou měli dost rozdílné názory. Nejstarší z přítomných Gruzínců byl ve své vlasti dokonce vězněn.
      Z diskuse jsem měl smíšené pocity. Z Gruzínců čišela hořkost nad situací, která se nedá řešit rychle, ale bude trvat patrně ještě celá desetiletí. Vyprávěli nejen o ruském násilí, ale také o vlastním obyvatelstvu, které je destabilizováno svými vlastními bojovými skupinami.  Jeden z nich připomněl, že v roce 1990 Gorbačovovo Rusko napadlo Baku a zanedlouho poté Gorbačov dostal Nobelovu cenu míru.
    Celkem překvapující bylo sdělení, že Gruzínci měli větší zásluhu na pádu komunismu než Češi a Poláci. Polskou Solidaritu považovali za nepolitické odborové hnutí, které se o pád komunismu nezasloužilo.
    Podívejte se na krátké video z diskuse, které jsem pořídil malým kompaktním fotoaparátem.


   pro spuštění videa klikněte na obrázek
   Organizátoři se omluvili za jednostrannost diskuze. Na termín 26. května – Den nezávislosti Gruzie – se jim nepodařilo sehnat nikoho za ruskou stranu, který by se k tématu mohl vyjádřit.
    Po skončení programu jsem řekl členovi vedení Humanistické strany Janu Bednářovi, že mě mrzí, že alespoň na svém webu nevěnovala Humanistická strana alespoň minimální pozornost nadcházejícím volbám.  Odpověděl mi, že vzhledem k malému počtu zainteresovaných to při svých mezinárodních aktivitách nestihli. Letošní volby využili k tomu, aby se dostali opět do médií a občanům připomněli směřování strany a její humanistické cíle. Humanisti jsou si vědomi, že kandidují pouze v Praze a pokaždé tu dostanou okolo jednoho tisíce hlasů. Jeden z nich bude můj.

Komentáře
Článek je bez komentářů

26. 5. 2010

Petr Nečas nebo Jiří Paroubek - můj hlas nerozhodne

26.05.2010 16:47 - 062. volby 2010 -trvalý odkaz

Petr Nečas nebo Jiří Paroubek - můj hlas nerozhodne


   Při cestě po Praze poblíž nové budovy Rádia Svobodná Evropa mě oslovil obrovský billboard, na němž bylo napsáno:
Petr Nečas nebo Jiří Paroubek – váš hlas rozhodne!
 

    Vím to již dnes – můj hlas nerozhodne. Já nechci ani Jiřího Paroubka ani Petra Nečase, musím-li to takhle personifikovat. Já bych chtěl Jana Tamáše.  

   Zároveň si však uvědomuji, že 99,98% voličů Humanistickou stranu vůbec nevnímá a Jana Tamáše vnímá jako rusofila, protože otevřeně vystoupil proti umístění amerického radaru na českém území. Nevýhodou Humanistické strany je, že už po několikáté kandiduje pouze v Praze a že se víc zaměřuje na problémy domácí než vnitropolitické.
   Podívejme se na video vystoupení Jana Tamáše v duelu v České televizi před parlamentními volbami v roce 2010.

Pro spuštění videa klikněte na obrázek.
Komentáře
Článek je bez komentářů

25. 5. 2010

Sex on-line

25.05.2010 16:07 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Sex on-line


Tenhle obrázek jsem dostal e-mailem pod názvem sex on-line.

Komentáře
Článek je bez komentářů

24. 5. 2010

Jan Fischer - bilanční rozhovor

24.05.2010 08:08 - 062. volby 2010 -trvalý odkaz

Jan Fischer - bilanční rozhovor


  Díky pozdnímu zakončení přenosu finále z mistrovství světa v hokeji jsem zhlédl reprízu tzv. bilančního rozhovoru současného premiéra Jana Fischera v pořadu Otázky Václava Moravce.
    Přiznám se, že hokej mě nijak nevzrušuje a to ani v případě, že se Česká republika stane mistrem světa. Na rozdíl od jiných spoluobčanů si nemyslím, že by to bylo něco tak zásadního, není to můj úspěch, je to úspěch těch lidí, kteří se hokejem nebo alespoň sportem osobně nějak zabývají. Takových úspěchů je i v jiných odvětvích řada, ale nebývají tak na očích prostřednictvím médií. Už kvůli tzv. nepovolené reklamě. Z finálového zápasu hokejového utkání jsem viděl posledních sedm vteřin a to jen díky tomu, že několik lidí na facebooku napsalo, že stav je infarktový. Pochopil jsem, že zápas se blíží ke konci a pustil jsem televizi. Shlédl jsem poslední sirénu, radost našeho týmu, smutek ruského týmu a prezidenta Václava Klause, který se svým poněkud koženým úsměvem předával medaile hráčům. 
    Po skončení přenosu jsem jako obvykle přeskákal ovladačem všechny stanice, abych zjistil, co zrovna dávají. Narazil jsem na začátek noční reprízy Otázek Václava Moravce. Jeho rozhovor s premiérem Janem Fischerem mě zaujal natolik, že jsem vydržel u televize ještě téměř do půl druhé ranní, což se mi nestává téměř nikdy.
 
    Jan Fischer byl jediným studiovým hostem, proto na něj měl Václav Moravec dost času. Nutno pochválit pana Moravce, že tentokrát neskákal premiérovi do řeči v půlce věty, takže se divák mohl dozvědět celou premiérovu myšlenku. Nutno ocenit Jana Fischera, že jeho odpovědi nebyly na rozdíl od jiných politiků rozvleklé a že byly vždy  k věci.  Jan Fischer ukázal, že je člověkem, který to má v hlavě srovnané. Jako jeden z mála lidí, kteří se čirou náhodou ocitli v politice si uvědomuje, že politika by neměla být trafika do konce života, ale že je to služba občanům, která je časově omezena.  Je mi na něm sympatické, že dokázal využít situace a prošel výběrovým řízením na funkci viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. 

   Na tomto místě bych připomněl Fischerovu charakteristiku z doby, kdy byl navržen na funkci premiéra překlenovací vlády a jak byla loni zveřejněna v internetovém Deníku.cz.
     
Na tomto kandidátovi se podle jeho slov dohodli představitelé ODS, lidovců, zelených i ČSSD bez jakýchkoli připomínek. "Jde o člověka s širokými mezinárodními kontakty, znalého několika jazyků a zcela nestranického," přiblížil renomé budoucího předsedy české vlády šéf ČSSD Jiří Paroubek.
Topolánek připomněl, že Fischer se už tři roky pravidelně účastní zasedání kabinetu a nebude pro něj problém zvládnout rutinní agendu.
     

   Je mi sympatické, že Fischer využil příležitosti při hledání budoucího uplatnění. U politiků v jeho funkci to bývá tak, že buď zmizí (Topolánek, Gross) nebo se pro ně hledá vhodná trafika (Špidla, Tvrdík) anebo se dokážou uplatnit sami, protože jsou schopní (Vladimír Dlouhý, Pavel Mertlík).
    V bilančním rozhovoru v Otázkách Václava Moravce objasnil Jan Fischer různá úskalí činnosti své vlády. Vyjmenoval některé úspěchy a nastínil i neúspěchy, které však byly dány většinou tím, že se Fischerova vláda musela pohybovat v určitých mantinelech, kde ji držely politické strany. 
   Myslím, že občané by si měli cenit práce lidí jako je Jan Fischer minimálně tak, jako práce hokejistů, kteří vyhráli zlatou medaili na mistrovství světa.
    Bohužel si myslím, že mnoho lidí z těch, kteří strávili desítky hodin při sledování hokejových přenosů, nevěnují na konci tohoto týdne ani pár desítek minut, aby zašli do volební místnosti a pokusili se sami ovlivnit svou budoucnost. 
   Proto na závěr alespoň malý podnětný obrázek jak dopadly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 a výzvu: Jděte k volbám!

Komentáře
Článek je bez komentářů

20. 5. 2010

Vladimír T. Gottwald hraje Kobu v sobotu 22. 5. 2010 opět v Praze

20.05.2010 09:45 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Vladimír T. Gottwald hraje Kobu v sobotu 22. 5. 2010 opět v Praze



Dnes je čtvrtek, zítra pátek,
v sobotu jdu na Kobu,
v neděli Vladimír má svátek

    Vladimír T. Gottwald předvede v sobotu 22. května 2010 opět  monodrama Edvarda Radzinského  KOBA.
   Kdo z vás, čtenářů Tomova deníku nepojede v sobotu z Prahy a nebude se chtít nudit  doma u televize, může přijít na představení, které přijíždí  předvést Vladimír T. Gottwald nejen svým povětšinou internetovým přátelům.
    Do karlínského improvizovaného prostoru nemusíte chodit svátečně oblečeni, ale přijdete v tom, co běžně nosíte na sobě. Lépe bude, když si vezmete něco teplejšího, protože Underground je přece jen sklepní prostor.
     Jak se doba techniky vyvíjí, mohu vám nabídnout jako ochutnávku i krátké video, které jsem natočil při předchozích dvou reprízách Koby.
    Pro spuštění videa klikněte na obrázek.
  Divadelní prostor Underground najdete na adrese  Křižíkova 45, Praha 8, Karlín. Dojedete tramvají č. 8 nebo 24 na stanici Karlínské náměstí. Na Karlínském náměstí uvidíte kostel. Jdete jeden blok domů po Karlínském náměstí a hned zahnete doprava do Křižíkovy ulice. Až dojdete k domu 45, uvidíte vchod do dvora a nad ním nápis Underground. Půjdete až dozadu do dvora a vedle dřevěné figury připomínající rakousko-uherského vojáka už najdete vchod do Undergroundu.

   Představení začíná v 19,30 hod. Bude lépe, přijdete-li několik minut předem.
 Poznámka: Den po představení má svátek Vladimír, takže svátek má i náš oblíbený herec.  Proč jsem tuto informaci napsal, ponechám vašemu důvtipu.
Komentáře
[1]23.05.10 11:57:08mluvka Tomáš - www
Bohužel jsem byl tentokrát nemocen a tak jsem se tohoto setkání nemohl zúčastnit.