24. 3. 2008

Velikonoční básnička

24.03.2008 10:02 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Velikonoční básnička


Po nocích často nemohu spát,
ani o Velikonocích tomu není jinak.
Vstanu a myju nádobí,
má různé tvary a podoby.
Nesmím s ním příliš cinkat,
sousedi chtějí ještě spinkat.

Rozhlas si pustím potichu
pro vlastní duše potěchu.
Teď už je chvíli po zprávách,
na Praze měl noční Jirka Hrubec.
Čekal jsem zprávu o dráhách,
nemluvil o nich vůbec.

Asi dnes vlaky jezdí na čas.
Přestože je pondělí,
jezdí jako v neděli.
Je velikonoční svátek,
Česko má sněhový kabátek.

Na Praze  mluví pan Voženílek,
jmenuje se Tomáš jako já
a jeden Kristův apoštol.
I kdyby  řekl mnoho epištol,
nádobí za mě neumyje.

Šestá hodina odbila,
Jirka Hrubec šel spát,
Bára Krupová nastoupila.
Řekla nám zas další novinky,
nařídil jsem si dle ní hodinky.

Voženílek mi nervy drásá,
já už mám nádobí umyto.
Tome já tě vypnu
a cédéčko si zapnu.

Až budeš mít po šichtě,
zvu tě na pivo Na Rychtě
anebo v jiné hospodě
dáme si oběd v pohodě.
Komentáře
Článek je bez komentářů

17. 3. 2008

Třetí výročí Tomova deníku

17.03.2008 12:38 - 10. Technické poznámky -trvalý odkaz

Třetí výročí Tomova deníku


   16. března 2005 jsem založil Tomův deník. Slavíme tedy třetí narozeniny. Navazuji tedy na článek Druhé výročí Tomova deníku .

   Jak se tak dívám, napsal jsem za ten rok 130 článků. Ony to často jsou jen části celých článků, protože délka článku je na blogu Seznamu omezena deseti tisíci znaky a tak často rozděluji články do několika částí. Avšak je to jakýsi ukazatel mé psavosti. Podle tohoto ukazatele jsem ve druhém roce Tomova deníku napsal 207 článků a v prvním roce 297 článků. Je tedy zřejmé, že píšu méně. Proč je tomu tak? Mnohé důležité už jsem napsal a není třeba to opakovat. Důležité pro mne jsou věci týkající se mého života, ať už se odehrávají v současnosti nebo se odehrály v minulosti. Tomův deník koncipuji spíše jako kroniku než jako denní noviny. Používám to i k tomu, že než abych někomu něco stále vysvětloval dokola, odkážu ho na článek, který jsem napsal třeba už více než přede dvěma lety. K tomu jsou dobré tzv. trvalé odkazy, které blog na Seznamu používá, např. trvalý odkaz článku Druhé výročí Tomova deníku je http://tomuv.denik.sblog.cz/2007/03/16/504 . Blog na Seznamu používá také tzv. archiv, který je umístěn pod měsíčním kalendářem pod Doporučeným čtením na pravé stránce stránky. Tento proklikávací archiv bohužel obsahuje jen posledních 24 měsíců, takže články, které jsem napsal dříve, jsou pro čtenáře Tomova deníku podle něj nedohledatelné. Upozorňoval jsem na to před časem technickou podporu Seznamu, ale bylo mi řečeno, že je to tak uděláno, protože tvůrci blogu vycházeli z předpokladu, že starší články už jsou neaktuální.  Vytvořil jsem tedy obsah do něhož jsem přenesl nadpisy a trvalé odkazy všech článků od založení Tomova deníku, aby bylo možno v nich listovat.

Srovnám-li za ty tři roky návštěvnost, pomalu stoupá. Jako příklad použiju únor.

únor 2006 ............. 1647 návštěv
únor 2007 ............. 2071 návštěv
únor 2008 ............. 2740 návštěv

Přestože počet návštěv stoupá, mám dojem, že Tomův deník navštěvují pouze vyhledávače, ale čte ho jen několik málo lidí nebo ti, které sám upozorním na některý ze svých starších článků. Jak jsem již napsal 2x a zopakuji potřetí, počet návštěv pro mne není důležitý, důležité jsou reakce. Předpokládal jsem reakce jen v komentářích. Avšak objevily se reakce i jinde.  Moje série článků o těžkostech obnovy Klubu volných novinářů v kategorii článků http://tomuv.denik.sblog.cz/klub_volnych_novinaru/ vyvolala nepříznivou reakci ve vedení Syndikátu novinářů ČR. Místopředseda Syndikátu Ing. Jan Punčochář několikrát prohlásil, že Tomův deník vychází ze lživých údajů.  Tak mě potěšilo, že moje články dopadly na úrodnou půdu. Po loňských červnových volbách v Syndikátu novinářů jsem články o dění v Klubu novinářů přestal psát. Ing. Punčochář se mi na schůzi Klubu volných novinářů omluvil a tak jsem nechtěl přilévat oleje do ohně. Na konec však on sám potvrdil pravdivost mých článků, protože v nové funkci manažera nedokázal prosadit interaktivní web Syndikátu. Jen díky jednomu ze členů Klubu volných novinářů, Romanu Bongovi, se podařilo zprovoznit na Syndikátu nezávislý web Klubu volných novinářů,


který se snažím spoluvytvářet .

  Intenzita psaní článků do Tomova deníku poklesla také proto, že jsem měl posledního půl roku řadu zdravotních potíží, které vyústily v nutnost poměrně dosti zhubnout a to mně nutí nesedět tolik u počítače.

Jen je škoda, že další a další náměty do Tomova deníku se hromadí a nestačím je zpracovávat, což se obráží v nízkém publikování. Třeba to vše časem dokážu nějak skloubit. Rozhodně se Tomův deník stal důležitou součástí mého života.
Komentáře
Článek je bez komentářů