30. 10. 2006

Je Václav Klaus bezradný?

30.10.2006 06:45 - 06. Politika -trvalý odkaz

Je Václav Klaus bezradný?


   Koncem srpna jsem napsal nemám slov a přetiskl článek internetového serveru Tiscali.cz. Václav Klaus v něm řekl, že za povolební komplikace nemohou politici, ale výsledky voleb.

    Tak tomu ovšem nikdy nemůže být. Při svobodných volbách přijdou do volebních místností občané, kteří sledují práci politiků a některým z nich chtějí vyjádřit podporu.  Takových lidí nemusí být ani mezi občany většina. Občan však nemůže za to, jakým způsobem se hlasy přepočítávají, jaká je minimální procentní hranice pro úspěch strany ve volbách a jak se propadlé hlasy přepočítávají. To vládnoucí politici zavedli nepsanou radu „volte jen takové strany, které mají šanci se ve volbách umístit“.  Média pak dávají prostor právě jen těm určitým stranám a občané se o jiných ani nedozvědí. Mnoho občanů patrně nejde k volbám právě proto, že se ve volebním systému nevyznají selským rozumem.

     Pouze ústavní právník profesor Vojtěch Cepl neustále v médiích upozorňuje na to, že komplikace vznikají tím, že po volbách se politici neřídí ústavou. Naopak, vymýšlejí způsoby, jak ústavu obejít a následně po volbách by chtěli ústavu měnit, protože nevyhovuje jejich partikulárním zájmům. Tím jsem se zabýval v článku Sevřené šiky .

    Teprve dnes, téměř pět měsíců po sněmovních volbách začínají politici říkat, že prezident Klaus neměl dopustit dlouhé předjednávání o vládě a měl hned někoho jmenovat předsedou vlády. Pokud by tomu tak bylo, mohly být už dnes vyčerpány všechny tři možnosti sestavování vlády, které uvádí ústava a mohli jsme být blíže k předčasným volbám, protože jiná cesta z této patové situace patrně nevede.

   Nyní, po komunálních a senátních volbách patrně přijde prezident Klaus s dalším způsobem jmenování předsedy vlády pro druhou možnost sestavení vlády. Vyzve nejsilnější stranu, tedy ODS, aby ze svého středu vybrala nového premiéra. Řekl to ve včerejším pořadu Otázky Václava Moravce jeho tajemník Ladislav Jakl. O takovémto způsobu  výběru předsedy vlády také ústava nehovoří. V témže pořadu profesor Cepl zopakoval, že podle ústavy je zcela na prezidentovi, koho jmenuje předsedou vlády, není ničím vázán.

   Přál bych si, aby prezident republiky udělal přímější tah, než o kterém jsme se dozvěděli z úst jeho tajemníka. Aby sám jednal s konkrétními lidmi, aby se nezbavoval své odpovědnosti za vzniklou situaci. Pokud by přechodná vláda měla připravit Českou republiku na předčasné volby, pak v jejím čele by nemusel nutně stát příslušník nejsilnější politické strany, ale především dobrý vyjednavač. ODS je totiž papírově nejsilnější strana, ale nemá v poslanecké sněmovně takový mandát, aby si mohla dupnout. Toho je si vědom předseda ČSSD Jiří Paroubek a stále vymýšlí způsoby, jak zákulisními způsoby ODS oslabit. Nyní by údajně podpořil na úřad premiéra pražského primátora Pavla Béma.  Tím by se mu zajisté podařilo destabilizovat silnou pozici ODS na pražské radnici. Béma čeká zajímavější úkol než dělat předsedu krátkodobé a nestabilní české vlády. Může bezkonkurenčně realizovat volební záměry svoje i ODS v Praze po celé volební období.

   Pokud si tuto skutečnost prezident Klaus neuvědomí a jmenuje Béma předsedou budoucí nejisté vlády, oslabí tím pozice ODS v hlavním městě. Kdyby však například jmenoval předsedou přechodné vlády šéfa Strany zelených Martina Bursíka, mohl by dosáhnout dvojího cíle. Buď by se ukázalo, že Bursíkovy kritiky Klause jsou jen planá slova nebo by se prokázaly Bursíkovy schopnosti ve vyjednávání a do vysoké politiky by se dostal někdo, kdo by ten uzavřený kruh otevřel.

   Ve skrytu duše doufám, že Václav Klaus v sobě najde trochu razantnosti, se kterou provedl v první polovině devadesátých let privatizaci a překoná svou současnou bezradnost. Doufám, že slova, která v televizním pořadu vypáčil moderátor Václav Moravec z prezidentova tajemníka Jakla, nebudou zcela předzvěstí Klausova konání. Doufám, že Klaus není Jakl a že nenechá výběr příštího předsedy vlády na kolektivním rozumu ODS.
Komentáře
Článek je bez komentářů

29. 10. 2006

Beznadějné setkání o státním svátku - 3.část

29.10.2006 08:50 - 03. Lidé -trvalý odkaz

Beznadějné setkání o státním svátku - 3.část


   Měl jsem za sebou náročný týden. V sobotu ráno mě silně začala bolet záda. Nejraději bych nikam nešel. Ale nebylo kam zavolat, abych se omluvil. Žádné číslo mi Jaroslav neposkytl. Věděl jsem, že je to celkem zbytečné. Hospoda Kravín, kam kdysi chodil i spisovatel Jaroslav Hašek už dnes neexistuje. Místo jsem mu však ukázal. Pak jsme si sedli do jiné hospody. Několik hodin jsem poslouchal jsem Jaroslavův monolog o životě, s jehož průběhem se patrně do dnes nevyrovnal. Otec důstojník, proto tedy studium na střední vojenské škole. Život prožitý částečně ve vojenském nakladatelství a tiskárně, později mnoho let v kotelně jako režimu nepohodlný, i když v podstatě žádný disident. Po roce 1989 opět ve vojenském časopisu. Největší část úvah Jaroslav věnoval přemýšlení o tom, s kolika ženami se za život vyspal. Jednu z nich si vzal. Když porodila dceru, Jaroslav se s ní rozvedl. Na dceru jen platil, ale nemohl se s ní stýkat. Nyní žije už přes dvacet let ve spokojeném bezdětném manželství, je pod pantoflem. S manželkou jezdí často na dovolenou do ciziny.

   Poslouchal jsem, pomalu jsem popíjel plzeň, Jaroslav později objednal i večeři.  Bolela mně hrozně záda a pomalu jsem propadal beznaději. Jaroslavův život byl o mnoho pestřejší na zážitky, ale chyběl mu obsah. Jako by nikdy pro nic nežil. I ten současný podpantofelní život jako by mu nevyhovoval. Jenže na stará kolena už ho nedokáže nahradit ničím smysluplnějším. Divil se mé otázce, jaký smysl jeho život měl.

   Když jsme vyšli z restaurace U chřestýše, mrholilo. Jaroslav spěchal na metro, já jsem se s bolavými zády pomalu sunul k nedalekému domovu.

   Otevřel jsem televizi. Prezident Václav Klaus právě předával státní vyznamenání jednomu velmi starému veteránu 2.světové války.
Komentáře
Článek je bez komentářů

Beznadějné setkání o státním svátku - 2.část

29.10.2006 08:46 - 03. Lidé -trvalý odkaz

Beznadějné setkání o státním svátku - 2.část


moje odpověď:
27 října, 2006, 12:41
P.S. Pamatuju, jestli tam chceš jít, musíme dřív než bude zima a začne to klouzat. Pak už nikam nechodím.
T.
     
27. října 2006 12:41
To záleží na tobě.
Z mé strany jsem na tom časově:
a) všechny pátky mám obsazeny (Ivanka pořádá pojídání topinek)
b) Ivanka jezdí v sobotu odpoledne k mamince, odchází obvykle ve 3/4 na tři, takže celou sobotu večer vlastně můžu flámovat. (Ale chovám se mravně.)
Tedy pokud si zase pro změnu moje matka mne na něco neobjedná. O této sobotě nic nevím, teoreticky bych měl být volný.
J.
     

moje odpověď:
27 října, 2006 14:05
Myslíš-li sobotu 28.října, tedy zítra, tak jsem pro. Sejdeme se tedy zítra v 15 hodin v hostinci U Pešků v Národním domě na náměstí Míru 9, dáme pivo a můžeme vyrazit ke Kravínu. Jestli ti Ivanka už koupila mobil, pošli mi sms, zda přijdeš. Jestli nemáš mobil, tak počkám chvíli zítra v 15 hod u výčepu hostince U Pešků.
Zdraví T.

Jdu volit a dnes patrně už neotevřu internet. Podívám se na tvou zprávu zítra dopoledne.
     

27. října 2006 13:46
Máme mobily dva, ale já ho nepoužívám.
Tak tedy platí.
J.
     
klikni - 3.část

Komentáře
Článek je bez komentářů

Beznadějné setkání o státním svátku - 1.část

29.10.2006 08:41 - 03. Lidé -trvalý odkaz

Beznadějné setkání o státním svátku - 1.část


   Přítel Jaroslav mě občas zásobuje rozsáhlými e-maily. Někdy si říkám, co asi v práci dělá, když má čas tolik psát. Jak jsem se dozvěděl, píše všema deseti prsty, má kurz psaní na stroji. Já píšu v podstatě jedním prstem jedné zdravé ruky, tak mi to trvá dlouho. Na Jaroslavovy e-maily jsem si založil samostatnou složku, už je jich tam 95. Mám dojem, že Jaroslav píše z nudy. Píše však hezky, je celý život redaktorem a korektorem.
   Jeden z jeho dopisů jsem před časem uveřejnil pod názvem Vojenské pozdravy z Dejvic!

   Tento týden mě opět zásobil bohatou korespondencí, která vyústila v naše setkání o státním svátku.

■     
26. října 2006 7:12
Ahoj Tome,
právě dnes máme výročí svatby! Přišel jsem včera domů a už mne čekaly chlebíčky - navrhl jsem otevřít vino, které nám minulý týden přivezl americký bratr z Kalifornie - dle Ivanky i mne to bylo nejlepší víno, jež jsme letos pili. Loni nám dal pod stromeček láhev za 40 dolarů, cenu tohodle neznám, ale tipoval bych na ještě dražší.
V Jižní Africe měli podobné, sedmička = 400 Kč, ochutnávka na vinicích, nicméně Ivanka tvrdila, že tohle byl lepší.
 Značka: a) nesmí se dělat reklama, b) stejně se tady neprodává.
Oficiální oslava je ale až dnes, v bulharské restauraci, cca 1 min. od Ivančiny práce.
Se svatebními pozdravy,
J.


27. října 2006 7:46
Ahoj,
svatební oslavy - bulharská restaurace se jmenuje Thrákie (což by podle mne měla být spíš makedonská restaurace). A měli jsme ji celou pro sebe! Jediní zákazníci. Připadal jsem si jako filmový milionář, když si chce někam zajít, rezervuje si celý podnik, aby ho nikdo nerušil. Jen to víno, které měli před týdnem, když tam byla Ivanka s kamarádkou (a které si nemohla vynachválit, jako chilská Tarapaca) už došlo a z Bulharska jim dovezli jiné. Kvůli tomu vínu mne tam vlastně pozvala. No, nepovedlo se. 
Opět jsme prodiskutovali to víno od bratra Fupeho, které nám přivezl před týdnem z Kalifornie - pravil jsem, že nic podobného u nás na trhu není, zatímco Ivanka mínila, že určitě takové víno tady je, jenže mi tu kategorii vín v ceně od tří čtyř tisíc výše za láhev neznáme, neboť dle ní bratrovo víno do té kategorie patřilo. 
Příloha: když jsme předevčírem víno otevřeli, tak jsem ho zdokumentoval (i s bratrovou minuloměsíční tahitskou svatební fotografií). Foťáček udělal jednu fotku, pak prsknul a odmítnul dál pracovat. Došla v něm baterie.


S pátečními pozdravy, 
J.

P.S.
Pamatuješ si ještě, že jsem tě jednou lákal, že bychom vyrazili ke Kravínu, abys mi ukázal, která restaurace to přesně je?
     

klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

28. 10. 2006

Odhalení získalo divokého Oskara

28.10.2006 12:52 - 07. Zábava -trvalý odkaz

Odhalení získalo divokého Oskara

přejato ze stránek Českého rozhlasu

ev269k3b


21.10.2006 "Trochu jiná reality show" Odhalení zvítězila v prestižní soutěži Wildscreen v kategorii ARKive INTERACTIVE AWARDS. Do letošního ročníku soutěže, která je pokládána za obdobu Oscarů pro přírodovědné filmy a projekty, se přihlásilo celkem 412 filmů ze 45 zemí.
kliknutím spustíte krátké VIDEO ze stránky Českého rozhlasu
Komentáře
Článek je bez komentářů

24. 10. 2006

To mi hlava nebere

24.10.2006 08:08 - 06. Politika -trvalý odkaz

To mi hlava nebere

ČSSD chce žalovat Útvar organizovaného zločinu a televizi Nova za zveřejnění kauzy Doležel


   Sotva jsem se ráno probudil, uslyšel jsem ve zprávách Radiožurnálu, že předseda ČSSD Jiří Paroubek uvažuje o tom, že bude žalovat Útvar organizovaného zločinu Policie České  a televizi Nova za to, že zveřejnily případ bývalého vedoucího kanceláře premiéra Doležela a jeho spoluhráčů ve volebním období a tím poškodily ČSSD ve volbách. Pokud ČSSD v České republice neuspěje, chce se Paroubek obrátit na evropské veřejné mínění. Tvrdí, že Útvar organizovaného zločinu (ÚOZ) pracuje jako politická policie.

    To mi opravdu hlava nebere. Chápal bych, kdyby se např. Paroubkovi nelíbilo, že by kauza byla nepravdivá nebo vykonstruovaná, kdyby zjistil falšování údajů a podobně. Ale nechápu, jak může někoho, kdo s případem nemá nic společného, poškodit odhalení zločinu. Sám pan Paroubek v době svého nástupu tvrdil, že prorůstání korupce do státní správy bude stíhat „padni komu padni“.

   V současné době se dostávají před soud lidé, kteří se provinili proti zákonům z neznalosti či ve snaze pomoci dobré věci. Tito lidé udělají nějakou chybu, něco, z čeho oni sami nemají zcela žádný prospěch a dostanou se před soud. Takhle v současné době probíhá soudní proces s bývalým ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem za to, že z praktických důvodů založil jakousi firmu, která pro ministerstvo měla pracovat. Za co byl souzen bývalý disident a pozdější pracovník BIS jsem nepochopil do dnes.

   A naproti tomu činnost lidí, kteří přímo organizovali podvodné a zločinné akce by měla být utajována nebo zveřejňována v době, kdy se to tomu či onomu politikovi nehodí?

    Dějiny se opakují ve spirále. Včera v Maďarsku státníci oslavovali 50.výročí protikomunistického puče, který byl potlačen sovětskou armádou. Po padesáti letech se občané Maďarska však znovu bouřili. Tentokrát proti současné, demokratické vládě. Záběry ze včerejší Budapešti připomínaly obrázky z pražského Václavského náměstí z ledna 1989.



   Do padesátiletého výročí  srpna 1968  zbývá ještě dvanáct let. Do čtyřicátého však už jen necelé dva roky. Z dějin vyplývá, že Praha má dvacetileté periody zásadních změn ve společnosti. Bude tomu tak stále i za současného českého kapitalismu?
Komentáře
[1]27.10.06 17:47:52nemo2
Nevim, co na tom nechapes. Nejde o zverejneni informaci jako takovych, ale o nacasovani tesne pred volby, navic se zcela lzivym zduvodnenim (policie zduvodnila dobu zatceni dotycnych tim, aby dotace nezproneverili, pritom penize z dotaci by dorazily az za pomerne dlouhou dobu). Podle nekterych clanku nebylo dukazove podlozeni nejake casti reportaze dostatecne, spise zadne. Ostatne v kontextu nahod s objevenim se CSSD kauz vzdy tesne pred volbami (Kubice) je podobne podezreni z politicke manipulace vice nez prirozene.
[2]28.10.06 08:41:41mluvka Tomáš
Mozek každého z nás pracuje jinak, milý nemo2. Padesátiletý člověk těžko vysvětlí pětadvacetiletému, proč chápe tak či onak. Je to dáno životními zkušenostmi. Pro mladého člověka je všechno velmi jednoduché, zvláště, když se životě ještě nesnažil něco prosadit ve prospěch druhých. To není výtka, to je jen konstatování. Politici jsou právě ti, kteří mají pracovat ve prospěch druhých. Pokud pracují tak, že jejich zákulisní rejdy považují mladí lidé za přirozené, není to v pořádku. Učí tím mladé lidi dívat se na společnost čistě sobecky ze svého osobního hlediska. Proto jsem volit do senátu Táňu Fischerovou. Je to idealistka. Myslí si, že člověk ve svém životě i v politice má jednat čestně. Není toho názoru, že politická manipulace je více než přirozená.